Když jsem poprvé zapnul Assassin's Creed Origins, měl jsem od hry velká očekávání. Nejen proto, že jsem dlouholetým fanouškem série Assassin's Creed, ale především kvůli prostředí, do kterého je celý příběh zasazen. Starověký Egypt mě fascinoval od dětství. Pyramidy, faraoni, chrámy, pouště i tajemná mytologie ve mně vždy vzbuzovaly obrovský zájem. Origins tak pro mě nebyl jen další díl známé série, ale možnost projít se světem, který jsem si do té doby mohl představovat jen z knih, dokumentů nebo filmů. A musím říct, že dlouho hejtovaný Ubisoft odvedl neuvěřitelnou práci.
Hned první minuty hry dávají jasně najevo, že tentokrát se vývojáři rozhodli udělat něco jiného. Assassin's Creed Origins nepůsobí jako klasické pokračování předchozích dílů. Místo toho jde o jakýsi nový začátek celé série. Změnil se soubojový systém, průzkum světa, systém levelování i plnění vedlejších úkolů. Někteří fanoušci byli tehdy skeptičtí, ale já jsem tuto změnu přijal velmi pozitivně. Musím osobně říci, že to sérii vyloženě prospělo.
Největší hvězdou celé hry je bezpochyby samotný Egypt. Otevřený svět je obrovský a především neskutečně živý. Každá oblast působí jinak. Na jedné straně nekonečné písečné duny, které při západu slunce vytvářejí dechberoucí scenérie, na druhé straně zelené břehy Nilu plné života, zemědělců, rybářů a krokodýlů. K tomu monumentální města jako Alexandrie nebo Memfis, která doslova překypují atmosférou.
Právě atmosféra je tím, co mě pohltilo nejvíce. Nešlo jen o krásnou grafiku, ale o pocit, že se skutečně nacházím ve starověku. Často jsem se přistihl, že jsem zapomněl plnit hlavní úkoly a jen jsem se toulal krajinou. Vyjel jsem na velbloudovi do pouště, vylezl na vrchol pyramidy nebo pozoroval západ slunce nad Nilem.
Velkou pochvalu si zaslouží také historické zpracování. Samozřejmě nejde o učebnici dějepisu a hra si některé události upravuje, ale je vidět, že vývojáři věnovali obrovské množství času studiu tehdejší kultury. Chrámy, sochy, způsob oblékání, architektura i každodenní život působí velmi věrohodně. Jako člověk, který Egypt miluje, jsem ocenil každý detail. Výborným nápadem byl také režim Discovery Tour. Ten z hry odstraní veškeré souboje a promění ji v interaktivní muzeum. Člověk se může procházet po městech a poslouchat výklad o historii, architektuře nebo náboženství. Je fascinující, že videohra v dnešní době dokáže být zároveň i vzdělávacím prostředkem. A to je přece skvělý! Koneckonců, když jsem hře věnoval 100 hodin, dokázal jsem pak i bez problému odmaturovat.
Příběh patří podle mého názoru mezi nejsilnější v celé sérii. Bayek ze Siwy je skvěle napsaný hlavní hrdina. Nepůsobí jako neporazitelný superhrdina, ale jako obyčejný člověk, kterému osud vzal to nejcennější. Jeho cesta za pomstou je plná bolesti, vzteku, ale zároveň i lidskosti. Postupně sledujeme nejen jeho osobní proměnu, ale i vznik samotného Bratrstva Assassinů.
Bayek je navíc velmi charismatická postava. Umí být tvrdý válečník, laskavý ochránce obyčejných lidí i milující manžel. Díky tomu jsem si k němu vytvořil mnohem silnější vztah než k některým protagonistům předchozích dílů. Promiň Ezio...
Silnou stránkou hry jsou také vedlejší úkoly. Přestože se čas od času objeví několik jednodušších a repetetivních misí, většina z nich má vlastní příběh a nepůsobí tedy jako obyčejné plnění seznamu povinností. Často jsem měl pocit, že pomáhám skutečným lidem, kteří mají své vlastní problémy a osudy.
Velkou změnou prošel soubojový systém. Už nejde o jednoduché odrážení útoků jako v dřívějších Assassin's Creed. Souboje jsou náročnější, vyžadují správné načasování úhybů, blokování i využívání různých druhů zbraní. Ne každému tato změna sedla, ale mně přišla zábavná. Díky ní měl každý souboj větší napětí.
Stejně dobře funguje i systém výbavy. Hráč postupně získává nové meče, kopí, štíty nebo luky různých kvalit a může si vytvořit styl boje, který mu nejvíce vyhovuje. Já jsem nejčastěji kombinoval tichou infiltraci s lukem a následné souboje na krátkou vzdálenost. No, co k tomu říct, prostě klasické RPG.
Grafická stránka hry byla ve své době naprosto špičková a ani dnes nepůsobí zastarale. Sluneční paprsky pronikající mezi palmami, písečné bouře, odlesky vody nebo monumentální pyramidy vytvářejí nádherné scenérie. Často jsem zastavil jen proto, abych si některé výhledy prohlédl. Výborně funguje i hudba. Soundtrack dokáže být klidný a melancholický při průzkumu krajiny, ale během soubojů přechází do dramatických orchestrálních skladeb. Hudba dokonale podtrhuje atmosféru celého Egypta.
Samozřejmě ani Origins není bez chyb. Některé vedlejší aktivity se po delší době začnou opakovat a systém levelování občas hráče nutí plnit vedlejší úkoly jen proto, aby mohl pokračovat v hlavním příběhu. Některé pevnosti jsou si navíc dost podobné a ke konci hry se může dostavit určitá stereotypnost.
Takže... Co si tedy o hře doopravdy myslím?
Assassin's Creed Origins pro mě představuje jeden z nejlepších dílů celé série. Nabízí skvělý příběh, sympatického hlavního hrdinu, nádherný otevřený svět a především jedinečnou atmosféru starověkého Egypta. Jako člověk, který Egypt miluje, jsem si tuto hru užil možná ještě více než běžný hráč. Měl jsem pocit, že se procházím historií a zároveň prožívám silný osobní příběh člověka, který položil základy legendy Assassinů.
Pokud bych měl Assassin's Creed Origins oznámkovat, neváhal bych mu dát 9,8/10. Není to jen skvělá hra, ale také nádherná cesta do jedné z nejzajímavějších civilizací lidských dějin, která položila základy takřka všemu. I několik let po vydání se k ní velmi rád vracím a stále ve mně dokáže vyvolat stejný pocit úžasu jako při prvním spuštění.
