
Enter the world of a HITMAN - a world of crime, sin and greed. Delve into the mind of Agent 47 and encounter his greatest adversaries, completing the work that made him so brutally efficient and shaped him as an assassin. Eliminate your targets by any means necessary. There are no rules... only the contract, signed in blood.
Modeled estimate, not a reported figure. How we estimate →
Media
About
Enter the world of a HITMAN - a world of crime, sin and greed. Delve into the mind of Agent 47 and encounter his greatest adversaries, completing the work that made him so brutally efficient and shaped him as an assassin. Eliminate your targets by any means necessary.
There are no rules... only the contract, signed in blood.
Travel the globe eliminating international terrorists and crime bosses from your hit list.
Complete your mission objectives with a wider variety of tactical approaches.
Improvise on the job, picking up disguises and environmental objects to use as weapons.
Advanced enemy intelligence uses squad-based tactics to try and stop you.
Genres
Stats
All-time low is the lowest price we've recorded for this game since we started tracking it.
Languages: English*, French*, Italian*, German*, Spanish - Spain**languages with full audio support
Engagement
Hours played at review time, across 52 reviews with recorded playtime.
Reviews
Themes across 52 recent reviews and how positive each mention is. A keyword signal, not full sentiment analysis.
positive critical· bar length = how often the theme comes up
Reviews
Авторимейк лысой башки.[b] [i] Сюжет [/i] [/b] бред из 1й части, но более стильный и мрачный.[b] [i] Геймплей [/i] [/b] улучшенный 2й части на переработанных уровнях из 1й. ИИ перестал раскрывать личность 47-го просто так.[b] [i] Графика [/i] [/b] хорошая.[b] [i] Музыка [/i] [/b] good.[b] [i]7,5/10[/i] [/b]
Time has done notable justice to this entry, one that got overshadowed by being something of a remake of Codename 47 and the game right before Blood Money. Contracts, with its dark atmosphere and Jesper Kyd's soundtrack (whose absence has been a massive loss for the series) is simply unmatched. The atmosphere here is defined by missions like a BDSM party in a slaughterhouse, a Siberian assignment with relentless snowfall and long treks through the white, an English mansion with genuine horror undertones, and the remake of Traditions of the Trade, which hides a certain mystery within the level itself. Going from memory, most missions have their own charm rooted in some specific detail, whether they're new levels or reimagined ones from Codename 47. In many of them there's some option or opportunity (like those in the WOA trilogy) that's genuinely satisfying to pull off for a cleaner run. On top of that, the game's story unfolds in the aftermath of the following entry (Blood Money), with every mission experienced as dreams and hallucinations, hence the constant rain and grey palette. It's not a jaw-dropping plot, but it gives the whole thing a cinematic weight and seriousness that works. It's a shame they didn't remake every level from Codename 47. Only the most functional or least frustrating ones made the cut, with a handful of new missions added. I think fully reimagining the first game through this narrative thread would have done the series a lot of good. The new trilogy lost that magic of actually transporting you to wherever the mission takes place, of building an atmosphere that puts you on edge, of exploration that isn't hand-held by the game itself but a genuine challenge to figure out on your own. The split from Jesper Kyd was also a massive mistake. As a Hitman fan since the early 2000s, what I want is for IO to take the next entry somewhere closer to what Contracts was. This game captures in full what Hitman really is, or at least what it was trying to be 22 years ago.
...
Osobně dělím sérii Hitman na dvě části – WOA trilogie je luxusním zážitkem, co se týče volnosti, možností a hromady obsahu. Žádná ze starších her v těchto ohledech nesahá restartu značky ani po paty. Na druhou stranu dle mě ty starší tituly měly kouzlo, které postupně vyprchalo a není přítomno právě v oné trilogii. A kdybych měl sáhnout po nejlepší hře před WOA, zvolil bych s největší pravděpodobností právě Contracts. Po dohrání už chápu veškeré výtky k tomuto dílu hitmanovské série. Už rozumím, proč někteří hanlivě sahají po číselném označení 2,5 místo 3. Zároveň si ale myslím, že je to tak trochu nefér. Contracts totiž přináší tolik kýžené změny, ale zároveň si ponechává hratelnost dvojky. Silent Assassin se mi hodně líbil, zařadil bych ho na druhé místo mé oblíbenosti u starších titulů. Takže když jsem zjistil, že drtivá většina chyb z předchozího dílu byla opravena v téhle části, vrněl jsem blahem. Hlavní postava se při plížení konečně pohybuje rychleji. AI nepřátel není tak moc agresivní a můžete v klidu běžet a nebát se, že by vás náhodný kolemjdoucí odhalil. Místo pomalého uspávání pomocí chloroformu tu máte injekční stříkačku, která je rychlejší. Všechno tohle činí z Contracts o něco příjemnější zážitek, než bylo SA. Stále však platí, že dle obtížnosti máte jen určitý počet uložení, hra se ovládá prakticky totožně a někdy je těžší se vyznat v prostředí, které je místy zbytečně rozlehlé. Jedním dechem ale musím dodat, že mi zdejší levely sedly, kvalita byla dle mě o poznání více vyrovnaná a v tomhle ohledu mám jen dvě výtky, z nichž jedna je dost osobní. Myslím, že dvanáctka levelů je málo, když u předchozího dílu jich bylo dvacet. A čeho jsem nebyl úplně fanoušek, byly předělané mise z jedničky. Na jednu stranu jsou podstatně lepší než v prvním díle, složitější a s novými možnostmi či záludnými změnami, takže se nehrají jako úplná kopírka jedna ku jedné. Na druhou stranu je ale škoda, že dobrá polovina z oné dvanáctky misí jsou remaky z prvního dílu. Přitom zdejší originální levely dokážou zabavit, překvapit a jsou až po strop nasáté atmosférou. Což vlastně platí pro všechny mise, bez výjimky. Contracts bravurně staví na temné, depresivní, brutálně zlověstné atmosféře. Ostatně o tom je i příběh, kdy náš hlavní a do téhle doby neohrožený hrdina se najednou potácí do svého bytu v Paříži, postřelen a zdánlivě smrtelně zraněn. Na sklonku života vzpomíná na svá minulá dobrodružství, na mise, jichž se zúčastnil a díky tomu si můžeme zavzpomínat i na první díl. Příběh sám o sobě není moc zajímavý, ale dýchá neuvěřitelně podmanivou atmosférou. Díky stavu hlavní postavy jsou navíc i mise přeplněné noční temnotou, hromadou deště a silným větrem. Je to všechno dokonale uhrančivé a skvěle reflektuje černotu mysli hlavní postavy. Ostatně i jeho charakter je zde takový temnější, rozhodně máte pocit, že je to zabiják, který jde za svým cílem a nic dalšího ho nezajímá. Během jedné mise jsem třeba měl najít člověka, který se měl infiltrovat mezi gang motorkářů a pak na ně donášet informace. Jenže se odmlčel. Když jsem ho pak chudáka našel spoutaného ve sklepě, zmláceného až do krve a zjevně na pokraji fyzických a psychických sil, očekával jsem, že dostanu na výběr, zda ho zabít nebo zachránit. Jenže nic takového tady není. Váš úkol zněl jasně – ukončit jeho život, protože možná jeho ústa posloužila jako výpusť slov. Agenta 47 netrápí svědomí, nemá zájem vyslýchat ho, nezajímá ho, zda se skutečně nechal zlomit a promluvil. Možná, že nic neprozradil. A přesto do něj holohlavý zabiják s čárovým kódem pustí elektřinu a usmaží ho. Byl nevinný? Nejspíš ano. A hráč z toho má takový nechutný pocit vzadu v hlavě, cítí se vinen tím, že to on zmáčkl tlačítko na aktivaci elektřiny, že to on toho chudáka bez rozmýšlení poslal na onen svět. Zbytek vašich cílů už není tak nejednoznačný, prakticky se jedná o velmi zlé lidi, nechutné, kruté, zavrženíhodné existence, které dávno pozbyly práva na život. Je to ta největší špína světa, se kterou nebudete jednat v rukavičkách. A tak to má být. Naprosto fantastický je třeba hned druhý level, ve kterém se vydáváte na jatka, kde právě probíhá BDSM párty s opiovými dýchánky navrch. Celé to místo je prolezlé špínou, krví, všude je rozsekané prasečí maso a do toho se tu a tam olizují lidé v latexu nebo tančí do podmanivého rytmu rave hudby. Vaše cíle jsou zde stejně nechutné jako tohle místo a je to celé skoro až hororové. Podobných příkladů bych mohl vypsat více, ale myslím, že už je asi zřejmé, kam tímhle směřuji. Tahle hra je zlatým hřebem série, co se týče té hutné atmosféry. Místy je to skutečně depresivní a zatímco u některých dílů se budete i usmívat, tak zde to vůbec nehrozí. Agent 47 zde nejvíce působí jako bezohledný stroj na zabíjení, ale nutno dodat, že to dokonale sedí do situací, ve kterých se nachází. S těmihle lidmi byste nikdy neměli důvod souznět nebo je litovat, oni by k vám nikdy nebyli vlídní a proto není důvod projevovat vůči nim jakékoliv emoce. Chladný kalkul je na místě a smrtí každého z vašich cílů děláte obrovskou službu pro celé lidstvo. Nejde ani slovy popsat, jak moc dělá právě atmosféra tenhle titul výjimečný. Obrovsky k ní přispívá neuvěřitelný a bez jakékoliv nadsázky legendární soundtrack od Jespera Kyda, který již od první chvíle v menu dává tušit, že na něco takového vaše sluchovody dlouho nezapomenou. Každá skladba je famózní, naprosto perfektně doplňuje dění na obrazovce, zhutňuje již tak napjatou atmosféru a dodává vám pocit, že tohle je skutečně nelítostný svět, ve kterém byste nechtěli žít. Je to noční můra a je otázkou, na kolik doopravdy tyhle mise takhle probíhaly. Nebo zda je to vše jen temným odrazem v zrcadle mysli agenta 47. Dokonce i ta poslední mise je jiná. Oproti zbytku starších dílů zde nedochází k přestřelce, ale tichému plížení a i když mi to nakonec tak moc nesedlo, musím uznat, že je to lepší než třeba závěr dvojky. Naopak příběh je opravdu slabý, váš úhlavní nepřítel se ukáže víceméně až na konci, kde se s ním vypořádáte jednou provždy. Což mi přišlo jako taková nijaká tečka a nulová katarze poté, co vás téměř zabil. Nicméně největším záporem byly pro mě ty levely. Jak jsem psal už výše, tak myslím, že by prospěl větší počet a hlavně méně recyklace. Návrat slaví třeba můj oblíbený hotel v Budapešti, který je o něco více propracovaný a těžší, ale stále stejně skvostný. Takže ten bych třeba nechal. I mise s bombou tu je, notně vylepšená a má zajímavý zvrat, jenž neprozradím. Jenže pak ke konci jsou všechny čtyři části v Hong Kongu a i když jsou upravené, tak mi to přišlo jako takové plýtvání. Jsou lepší než v jedničce? Ano. Líbily se mi? Ano. Ale radši bych bral, kdyby tu bylo něco nového. Zároveň chci varovat případné hráče, aby nezačínali tímhle dílem. Nějakou dobu jsem koketoval s myšlenkou, že bych začal právě tímto, úplně přeskočil Codename 47 a pak na to navázal dvojkou. Jenže Contracts není prequel SA. Není to náhrada jedničky. Je to takový podivný mix, který dokonce i svým časovým zasazením sedí až do Blood Money (celá tahle hra se odehrává po misi v opeře). Navíc pokud byste začínali tímhle dílem, nedokázali byste asi plně ocenit ty novinky a jemné úpravy hratelnosti, díky kterým se to hraje o něco líp než Silent Assassin. Nakonec jsem tedy trochu v rozpacích. Contracts pro mě je jednoznačně nejlepší díl z těch starších zářezů v sérii Hitman. Může za to bravurní atmosféra, dokonalá hudba, vyladěná hratelnost a temnější mise. Jenže zároveň mě mrzí, že tu toho není víc, že se trochu recykluje a i kvůli tomu se herní doba nevyšplhala tak vysoko, jak bych doufal. Nicméně hru rozhodně doporučuji. Co se týče oné atmosféry, tak tohle je vrchol celé série. Tenhle titul má ten správný temný říz, který ve vás zanechá vzpomínky i dlouho po dohrání. https://youtu.be/Romk7n46hq4?list=RDRomk7n46hq4 https://youtu.be/YcA_Gpx-b0Y?list=PL9087047C1887C20A https://youtu.be/g1JBuAkP3H4?list=PL9087047C1887C20A
kack game Müsst ihr wissen
Blood Money и World of Assassination шикарные игры. Но мне нравится именно эта! Лучшая атмосфера и режиссура во всей серии. Недооцененный gem.
I'm gonna say something controversial, but this is the best hitman game in my opinion. The dark aesthetics is amazing in this game and they managed to capture that very essence. Blood money is another amazing game but contracts for me holds the first place, then blood money, then absolution.
Jogavel no Linux na configuração padrão do Proton
El segundo mejor Hitman de los clásicos. A nivel de jugabilidad y libertad de acción es mucho mejor que los anteriores. El diseño de niveles en general es excelente pero hay un puñado de niveles bastante meh. Los dos primeros niveles son sin duda el peak de Hitman Contracts y a partir de ahí hay niveles muy buenos y otros que están ok. Hay algunos que son remakes de niveles del primer Hitman, y la verdad los mejoraron muchisimo, pero siguen siendo remakes, 0 originalidad. La atmosfera y la musica son increibles, es el Hitman más oscuro de la saga y le pega muy bien. La historia es casi inexistente; la mayoria de misiones no tienen ni cinematicas ni un contexto claro de porque las estamos haciendo. Simplemente recibimos los objetivos y listo. Un muy buen Hitman, que podría haber sido el mejor sino estuviera incompleto en ciertas partes.
Hitman: Contracts is, in my opinion, one of the darkest and most atmospheric entries in the entire series. While it revisits a few missions from Codename 47, it does so with improved level design, refined gameplay, and a much more mature tone. The gloomy, rain-soaked environments and haunting soundtrack create an unforgettable atmosphere. Every mission feels tense, and there's a constant sense that you're operating in a dangerous, unforgiving world. It's a style that sets Contracts apart from every other Hitman game. The gameplay strikes a great balance between stealth and player freedom. You're encouraged to observe your surroundings, wear disguises, eliminate targets creatively, and escape without drawing attention. Even today, many missions remain highly replayable because there are so many ways to approach them. Agent 47 is as calm and professional as ever, and the framing of the story through his feverish memories gives the game a unique identity. It may not have the scale of later entries, but it more than makes up for it with atmosphere and consistency. Naturally, the game shows its age in a few areas. The controls aren't as smooth as modern Hitman titles, and the AI can occasionally behave strangely. But these are minor issues compared to everything the game does so well. Hitman: Contracts remains a fantastic stealth game and one of the highlights of the franchise. If you enjoy slower, methodical gameplay and a darker take on Agent 47's world, this is an easy recommendation.
Related
Related
Trends
Modeled estimate over time, reconstructed from Steam's monthly review histogram.
Audience
Audience
Games most often reviewed by the same players — an audience-affinity signal from our review sample, not full ownership data.
Estimated from the language of this game's reviews — a proxy for where players are, not official Steam demographics.
Related
| Sweet Surrender VR | $68.8K | 147 | 86% | $14.99 |
| Auto Sale Life | $68.8K | 719 | 71% | $2.99 |
| Fatum Betula | $68.8K | 1.2K | 96% | $4.99 |
| Vampire: The Masquerade — Parliament of Knives | $68.8K | 326 | 95% | $11.99 |
| Ayahuasca | $68.7K | 401 | 81% | $12.99 |
| Millie | $68.8K | 758 | 81% | $3.99 |
Related
| Hitman: Blood Money | $5.9M | 15.9K | 94% | $9.99 |
| Hitman 2: Silent Assassin | $102.5K | 4.8K | 82% | $0.89 |
| Hitman: Codename 47 | $110.3K | 5K | 71% | $0.79 |
| The Evil Within 2 | $24.3M | 30.8K | 92% | $39.99 |
| Max Payne | $4.1M | 15.7K | 89% | $9.99 |
| GUN™ | $1.2M | 2.3K | 92% | $19.99 |