Spyro™ Reignited Trilogy

With 100% all achievements and [i] most [/i] of the skill points completed having not done the original so I think I can now give my thoughts on all of the elements of the game as a standalone title with no spoilers. [h1] Gameplay [/h1] It's a very solid collectathon game with surprisingly challenging puzzles in each game. It was really fun. In terms of replay value, it doesn't really have much going for it. Games of this genre don't have much replay value but to someone who likes speedrunning I would say MOST of the game is rather fun. The only exceptions I would say are some of the minigames in the Year of the Dragon game. They're not very fun, the controls are extremely jank and it's not very satisfying to finish them, but that's about it. I also did not like the final boss of the third game, as it relied a lot on extremely janky and confusing mechanics that were very boring and not fun. Solid 8/10 gameplay that doesn't overstay its welcome which I honestly thought this remaster would do [i] cough cough FFVII Remake cough cough [/i]. The first game gets a 9/10 in this category. The second game gets a 9.5/10 in this category. The third game gets a 7.5/10 in this category. [h1] Story [/h1] Each game has a very interesting story that takes a much more lighthearted and comedic twist on classic fairytales and fantasy stories. For each game I would say they succeeded in doing their job. I managed to get a few chuckles out of some of the jokes and references which I didn't expect, so my guess is the writing was mostly intact, it's possible that certain jokes and whatnot from the original games didn't make it here. In either case, I enjoyed it. The ending for each game is somewhat predictable, but nice to see. There's not much to say about the first game so I'll skip over to the second and third games. I loved most of the side characters in each game. They're not insufferable and all have nice personalities. I especially liked the character growth of Hunter and Elora between the second and third games. While they don't change much from a personality standpoint, they do go through small character arcs growing alongside Spyro. Another small detail I liked is that Spyro kept the abilities he got in the second game and they transferred over to the third game rather than you having to relearn them, which was a nice touch. The main villains are all great mirrors of Spyro. While Spyro is courageous, headstrong, and mature, the villains are cowardly, power-hungry, greedy, and childish. Each of them have a significant flaw with themselves that makes their villainous actions understandable. While each of them are simple in characterization they all do a great job at getting their point across to the player. The first game gets a 8/10 score in this category. The second game gets a 8.5/10 score in this category. The third game get gets a 9/10 score in this category. [h1] Designs [/h1] The graphics are very well done, with each of the character designs taking advantage of new hardware and the Unreal Engine. Spyro's design is very appealing in this version along with the other side characters. I do have some questions about the dragons in the first game, but I can get past that as I only see them for a few seconds, so it's not something that bothers me too much. Looking at some of the characters of the original game, it definitely seems clear that the original designs are dated. They might have looked good for their time, but upgrading the design and visuals helps make the case for the trilogy getting a remaster so that a younger audience can appreciate the trilogy. The trilogy gets a 8.5/10 in this category. [h1] Soundtrack [/h1] Firstly, I need to praise the devs for adding the option of the original soundtrack that you can switch to at any point in the options, it gave me an opportunity to experience both soundtracks and they are very good. A lot of the new music stays rather faithful to the original while adding a few. A lot of this music is music that I would personally listen to for intense studying and getting things done during the day. It's great for a montage. The reignited music [i] reignites [/i] the original sountrack by adding more volume and more instruments. The trilogy gets an overall score of 9/10 [h1] Conclusion [/h1] This was a great trilogy remaster to play. While there were some lows mostly from the third game, this remaster did a very good job. While I'm not of the targeted demographic age of this game, I still found a lot of fun in this game. If you like collectathons, give this game a shot. It's somewhat challenging and one of the better and more necessary remasters for an older game. Overall rating: 8.5/10

Já v mládí nikdy neměl konzoli, maximálně tak tu vietnamskou verzi klávesnice, do které se seshora vkládaly žluté kazetky (něco jako BS-5003AS, pokud by to někoho zajímalo více :D). Takže mi všechny ty známé série proklouzly takříkajíc mezi prsty. A já až zpětně odhaluji kouzla starých titulů, což platí i o Spyrovi. Nejsem tedy nostalgik, který by vzpomínal se zamáčknutou slzou v oku, jak jsem to hrával jako malý a měl na to jen ty dobré vzpomínky. A zároveň si troufnu říct, že nejsem ani kdovíjak dobrý u skákaček. Což vám potvrdí každý, kdo se mnou něco podobného hrál v coopu a musel si mnohé vytrpět… [h1]Spyro The Dragon[/h1] Co se týče prvního dílu, přiznám se, že chvíli jsem si k němu musel hledat cestu. Příběh je prostinký, hratelnost jednoduchá a obtížnost dokáže čas od času vyskočit až nad úměrnou mez, ale zároveň se po drtivou většinu doby drží velmi při zemi. Navíc se tu sbírají jen dvě věci a to jsou vejce a drahokamy, takže je to i v tomhle ohledu takové příliš primitivní a nedokáže to zas tak moc vyniknout. Samozřejmě, že hratelnost je bez nějakých větších zádrhelů, lokace jsou pěkné na pohled, hudba dostačující (i když jsem často hrál bez ní, protože se mi nechtělo poslouchat ty hudební smyčky dokola) a ovládání… no, o tom si povíme dále. Začal jsem to hrát na Xbox gamepadu, protože i to byl jeden z důvodů, proč jsem si tuhle hru vybral jako další titul ze své až příliš bohaté knihovny. Skákačky hraju vyloženě s gamepadem, ale tady mi to přišlo takové místy ne úplně ideální. Řeč je především o pasážích s létáním na čas, kde přece jen preciznost hraje velmi důležitou roli. Sáhl jsem tedy po klávesnici a myši a ono to překvapivě funguje. Ne na sto procent, protože pro mě nepochopitelně když zmáčknu klávesu W, tak letím dolů a když S, tak naopak nahoru, což jde proti mému smýšlení a můj vlastní mozek neustále zápasil s touhle ideou. A ne, v menu to nejde nijak přenastavit. Což ale nevadí, protože jsem stejně nakonec používal klávesy jen k zatáčení a myš k pohledu nahoru nebo dolů. A to byla ideální kombinace. Samozřejmě, že někomu tohle přijde ok, nebude mu to vadit, ale tím vším chci říct, že jak gamepad, tak i klávesnice a myš zde mají své právoplatné místo. Ocenit musím i přehledné statistiky, díky kterým hned víte, jak na tom jste v daném levelu. A jakmile se začnou vyjímat všechny ty stovky procent seřazených hezky vedle sebe, člověk má velkou radost. Líbila se mi ta barvitost, ta odlehčená nálada a různorodost světů i nepřátel. Co jsem ale nechápal byly tipy. Platí to pro celou trilogii, ale postavy vám často něco poradí až poté, co jste si na to museli přijít sami. Třeba když po pěti zabitých nepřátelích, na které nešel použít oheň, takže jste do nich museli drcnout, vám nějaké NPC řekne, že na ně musíte jít přesně takhle. Děkuji, ale to mi došlo už dávno a navíc tu jsou jen dva tipy útoků, takže když jeden nefunguje, zkusím automaticky ten druhý. Nebo někdy vám x krát za sebou poradí, že mezerníkem se létá, což mi přijde také divné. Stačilo to říct jednou a tečka. O dost větším záporem je pro mě nepochopitelný krok, navázat fyziku na fpska. Nikdy to nedělalo dobře ve hrách. Nikdy. A tady to znamená, že jakmile hrajete na více než 30 fps, tak se vám některé dveře neotevřou nebo se nezvedne část kopce a vy musíte jít do menu a snižovat si fps. Tímhle trpí jen jeden celý level, ale je to prostě špatně. Navíc při větším počtu fps Spyro klouže sám od sebe po povrchu, případně skáče do menší výšky, ale hrát to na těch doporučených 30 fps je totálně brutální, když jste zvyklí aspoň na 60 či více. Závěrem si ještě tiše sprostě zanadávám pod vousy. Nejtěžší je poslední boss, který je extrémně nefér. Jakmile zemřete, musíte opakovat celý ten level od začátku, což znamená absolvovat dvě honičky s klíči, pak nahánět bosse, kdy ho poprvé nedoženete do cíle, takže minimálně dvě kolečka si s ním dáte a pak musíte skákat nad lávou a doufat, že vám to časově vyjde, jinak to celé opakujete znovu. Kdybych držel v ruce gamepad, tak letí z okna. Klávesnici a myš mám naštěstí s drátem, takže s těmi bych maximálně tak mohl třískat o stůl. Tohle se vážně nepovedlo. Ale jako celek je první Spyro obstojná, lehce nadprůměrná hra. [h1]Spyro 2: Ripto's Rage![/h1] Můj nejoblíbenější díl z celé trilogie. Vzal, co bylo u jedničky dobré a obohatil to. Příběh je více promyšlený, i když stále vcelku prostý. Jsou tu nové postavy, takže na to Spyro konečně není úplně sám (i když Huntera jsem neměl vůbec rád a to i proto, že mi u závěrečného bosse házel všechny ty zbraně přímo k nepříteli…). Jednotlivé světy se mi o něco více líbily, věcí na sbírání je více druhů a nově jsou přítomny minihry a dokonce si i kupujete nové schopnosti, takže se do jednotlivých světů musíte vracet, pokud je chcete vyzobat na sto procent. Strašně se mi líbil ten systém miniher, protože jich bylo tak akorát, každá byla zábavná a když jste ji splnili, dostali jste speciální orb jako odměnu. Získávání schopností znamenalo, že jste měli pocit postupu. Létání mi zde přišlo lepší díky možnosti jakoby povyskočit a dokonce i ty mnou proklínané létací pasáže byly více snesitelné. Záporem by byli bossové, opět vcelku tuzí oproti zbytku hry. Ale jinak se to povedlo a bavilo mě tu znovu získat sto procent. [h1]Spyro 3: Year of the Dragon[/h1] O to horší je, co přišlo se třetím dílem. Mezi klady patří opět grafika, hudba, základ hratelnosti a příběh, který je tu ještě více propracovaný než minule. Bohužel se tu už sbírá méně druhů věcí, ale to si myslím, že je nejmenší problém tohoto dílu. Přijde mi, že je více zabugovaný, podivně nevyvážený v obtížnosti a často až frustrující. Kromě Spyra se zde zhostíte i několika nových postav, kdy se za každou hraje úplně jinak. Jedna tak nabízí pohled seshora a střelbu, další zase střílení jako u starých dobrých FPS her a u jiné máte možnost dvojskoku a s nepřáteli si to rozdáváte silnými kopanci. Jejich levely jsou speciální, na míru ušité jejich hernímu stylu, ale to znamená, že pokud vám někdo z nich nesedne, tak budete trpět. Uznám, že často jsou to zajímavé změny v designu prostředí a dokážou zavát svěžím větrem, ale… Spyro je prostě Spyro. Kromě toho mi zde vadily i minihry. Je jich strašně moc, často se spoléhají spíše na náhodu, než um hráče a některé jsem si vůbec nedával (mnou extrémně proklínaný skateboard). Což je i důvod, proč je tohle jediná hra, kde jsem se nedostal na sto či přes sto procent, ale dokončil to na 97% a už nechtěl dál pokračovat. Jasně, po několika pokusech bych to asi celé dal na max, ale ovládání skateboardu na klávesnici je utrpení a musel bych se to naučit na gamepadu a tam kdo ví, jaké to je, ještě když fyzika tu mnohdy úplně nefunguje a glitche jsou na denním pořádku. Nejednalo se o únavu materiálu, stále jsem si tu trojku do jisté míry užíval, ale počáteční nadšení vystřídala nechuť pokračovat dál, až jsem byl nakonec rád, že mám hru za sebou a můžu ji odinstalovat. [h1]Spyro Reignited Trilogy[/h1] I přes mé smíšené pocity z trojky tuhle kolekci doporučuji. Je to taková nenáročná zábava na zhruba tři desítky hodin. Frustrace jen sem tam vykoukne ze stínu zábavy. A pokud člověk chce u něčeho vypnout a moc nepřemýšlet, tak tohle je ideální volba i pro ty méně schopné skákače. Na závěr ještě zmíním i achievementy, u kterých mě potěšilo, jak jsou řešené – v drtivé většině případů se nejedná o postup v příběhu, ale o různé nepovinné aktivity a člověk tak má pocit, že si je musí skutečně odemknout a je to další vrstva zábavy navíc.

Uno dei migliori giochi che abbia mai giocato, a mani basse. Ha una storia ben curata in tutti i capitoli, un platformer vastissimo, impegnativo.

Je m'attendais à mieux de la part de ce jeu. Spyro est une icône de la PS1 et j'ai grandi avec le premier jeu, et je me disais qu'il était enfin temps que je découvre les suites via cette trilogie remasterisée. Pour parler des bons points : c'est graphiquement très joli, les décors sont variés et enchanteurs, les musiques agréables (quoiqu'agaçantes au bout d'un certain temps), les doublages sont bons et la prise en main est très simple. Pour ce qui est du reste : les contrôles ne sont pas toujours agréables, notamment pour les combats en arène ; Spyro souffre d'affreux problèmes de collision rendant certains vols planés extrêmement justes et, quand on pense que le public cible des jeux originaux ne dépasse pas les 10 ans, la difficulté est par moments plus qu'absurde (le combat contre Gulp est une véritable purge, en grosse partie à cause des contrôles mal gérés). [i]Spyro™ Reignited Trilogy[/i] peut être plaisant à jouer, mais il est frustrant à terminer, d'autant plus qu'il n'a rien de particulièrement marquant. Si vous souhaitez le prendre, attendez impérativement une réduction.

A great remastered of the games that I played as a kid. A awesome set to add to your library if you have a chance. Runs perfect on the steamdeck

Cool game :D

i was gonna write a funny review but now i just want to mention that the credits after you beat each of the games run for 18 minutes, and unless you have a controller connected, you cant skip them. But otherwise im having a lot of fun with the game, The final boss to the first game is NOT very fun. running laps to catch him makes me feel like im in gym class or something stupid like that.