Crysis 2 Remastered

Crysis 2 je jediným dílem série, který jsem v minulosti dohrál. Bylo mi tehdy devatenáct let a mé náctileté já si celý ten zážitek pochvalovalo. Dokonce bych řekl, že i v mé ošemetné paměti zůstalo vryto několik okamžiků z příběhu, což je úctyhodný výkon. Jenže tady veškerá chvála končí… Hrát dvojku ihned po jedničce bylo jako dát si po probuzení studenou sprchu. K prvnímu dílu jsem měl výhrady, to je pravda, ale celkově to byl povedený zážitek. Ne dokonalý, ale rovněž ne průměrný. Dvojka naneštěstí téměř vše zahazuje a kdyby tu nebyl Prophet a speciální oblek, klidně by se to ani nemuselo jmenovat Crysis. Nechci znít nějak melodramaticky, ale všechno je pryč. Crytek se snažil jít na ruku nové hráčské skupině v podobě konzolistů a jde to poznat prakticky z každého pixelu. Za každým rozhodnutím, za každou změnou v hratelnosti, za vším jde vidět to, jak se kvůli konzolím muselo měnit. K horšímu. Nejhůře pro mě osobně dopadl příběh. Ano, sám o sobě je, když nebereme v potaz děj jedničky, celkem obstojný. Co na tom, že je to už stokrát viděné a hrané, jen v lehce jiných nuancích. Příběh funguje, má grády a hrstku zajímavých postav. Jenže hlavní problém je v tom, že se snaží odcizit od svého předchůdce. Pravidla hry se mění, původní postavy jsou beze slova pryč, oblek je najednou mimozemského původu a ne vrcholem technologie a děj se snaží kostrbatě svézt na vlně tolik známých herních blockbusterů v čele s nechvalně proslulým Call of Duty, protože si z něj krade pro sebe narativní postupy a nepřidává k nim nic moc nového. Očekávejte tak dramatické cutscény v enginu, sledování rozhovorů postav, které nejdou přeskočit, sem tam dojde i na povinné QTE sekvence, jež zážitek nikterak neobohacují. Crysis 2 tak působí dojmem, že se snaží co nejvíce oddálit svému povedenějšímu dílu. Ty tam jsou načrtnuté hrozby a dějové linky z jedničky. Nyní tu jsou už mimozemšťani na každém kroku v New Yorku, vy jste jediným spasitelem a jedna dramatická událost střídá druhou, až se to, paradoxně, okouká. Pokud u prvního padajícího mrakodrapu budete zírat s pootevřenými ústy, u asi pátého to přejdete jen mávnutím ruky. Naneštěstí i scénář mi přijde místy podivně naivní. Třeba to, když vám jedna prakticky záporná postava nabídne injekci, neřekne, co je jejím obsahem a vy si ji musíte píchnout. Až poté vám prozradí, co jste si do sebe vstříkli a pravda, je to dobrá věc, ale proč byste to vůbec v první řadě dělali? Proč byste poslechli člověka, který se vás snažil ještě pár minut zpátky rozporcovat na kousíčky? Nebo ta část s evakuací, kde místo pomoci jen sledujete bezbranné lidi, jak se snaží dostat sami z trosek města ven, zatímco na ně padá budova. Proč nic neuděláte? Příběh je zkrátka takový prvoplánový spektákl, za který by se nestyděl ani Michael Bay. Bohužel i hratelnost skomírá, protože nyní se vše odehrává v uličkách New Yorku. Těžko hledat méně přitažlivé a neokoukané prostředí, snad jen nějaká kanalizace by byla horší. U jedničky tu byla džungle, překrásný ostrov s hromadou možností, jak postupovat. Dvojka to vše hází za hlavu. Jasně, hra vás co chvíli upozorňuje, že jsou dostupné nové taktické možnosti (což je po čase otravné). Jenže to jen znamená, že o pár metrů dále máte lehce vyvýšený bod a když se podíváte doprava, tak tam na zemi leží pár beden s náboji. Není to nic světoborného a na všechno byste stejně přišli časem, protože zdejší arény jsou vcelku malé. Zapomeňte na rozlehlost a volnost jedničky, tady je to extrémně lineární zážitek, kdy možnost volby je asi podobná, jako kdybyste si vybírali mezi tím, zda si na sebe dáte světle nebo tmavě modré tričko. Nakonec to je stejně jedna barva, jen v jiném odstínu a tudíž vlastně nezáleží na tom, jak budete postupovat. Jakákoliv taktika se smrskla na to, zda využijete neviditelnosti a zkusíte se proplížit kolem nepřátel, nebo jestli se pokusíte snížit jejich počty. Dobrou zprávou je, že vás hra podobně jako u jedničky nenutí do většiny soubojů. Špatnou zprávou ale je, že u těch, kde musíte bojovat, není moc o co stát. Mimozemští nepřátelé vypadají totálně jinak než u prvního dílu, je jich jen pár druhů a nejlepší věcí na nich je to, že z nich po omezenou dobu vypadnou speciální body, jimiž si kupujete vylepšení pro oblek. Jenže u nich mi přišlo, že víc jak polovina je k ničemu. Například nejdražší schopnost, kdy jde vidět neviditelné nepřátele, mě upřímně rozesmála – za celou hru narazíte jen na čtyři takové potvory a to až v úplném závěru. Doslova na konci... Zbytek schopností je hodně situačních, ale dvě jsou prakticky nutností, pokud chcete hrát na vyšší obtížnosti. U nepřátel mi vadilo, že kromě mála druhů je tu jen jeden boss, kterého uvidíte během vaší poutě víckrát. A pokaždé proti němu bojujete stejným stylem, jen se mění trošilinečku prostředí. To je dost lenost. Také musím zmínit, že jsem to hrál na dvě nejvyšší obtížnosti a myslím, že je to bug, ale nepřátelé dost často věděli, kde jsem, i když jsem tam byl skrytý a nehýbal jsem se. Prostě šli vzdušnou čarou rovnou ke mně. I když jsem byl v rohu, kde nic nebylo a neměli důvod tam chodit. Nebo když se najednou otočili o sto osmdesát stupňů a šli za mnou. Přišlo mi to nefér, i když je pravda, že často provedou i nějaký kiks, ze kterého zase hráč těží. Inteligence je ale jinak na celkem vysoké úrovni a pokud si nedáte pozor, jsou schopní se vám dostat i do zad. Arzenál je nyní podstatně větší, a to je zase vykoupenou tím, že místo dvou primárních zbraní a pistole, unesete jen dvě různé zbraně a pak ještě raketomet, C4 a granáty. U toho posledního dodám, že tu není rychlá klávesa na odhození, což mi přijde jako úlitba konzolistům. I to FOV je zpočátku nastavené na neuvěřitelné hodnotě 55, kdy pitomá pistole zabírá polovinu obrazovky. Střelba je jinak ok, některé zbraně jsou solidně silné, ale nábojů je poskrovnu. Jedním z nejběžnějších bugů byl bohužel ten, kdy hra nereagovala na změnu zbraně. Což mi dost pokazilo náladu, když během šarvátky musíte rychle přepnout na něco jiného a klávesy nereagují. To pak vyústí ve vaši smrt a načítání checkpointu. Ty jsou mimochodem opět místy neuvěřitelně lajdácky rozestavěné, kdy v několika případech můžete opakovat i delší úseky, pokud se je snažíte proplížit a na konci vás něco sejme. Také jsem měl místy jakoby podivné lagování, kdy mě hra vracela na místo, kde jsem byl o sekundu dříve. Novinkou, tolik potřebnou, je možnost sejmout někoho zezadu, když jste neviditelní. Jenže… během tohoto se odmaskujete, samotná animace trvá neuvěřitelně dlouho a zbylí nepřátelé vás díky tomu ihned odhalí. Stejně tak bych mohl vyzdvihnout úvodní hudební motiv, jehož první poslech je úžasný. Jen abyste ho poté slyšeli pokaždé, když si pozastavíte hru a během cutscén hrají různé iterace této skladby, takže se vám brzy ohraje. Zbytek hudby je jinak solidní, dokáže to skvěle dotvářet atmosféru. I grafika vypadá super, ale nebudu ji srovnávat s jedničkou, protože to ani moc nejde kvůli hodně odlišnému prostředí. Crysis 2 je pro mě nakonec zklamání. Ne natolik velké, abych dával palec dolů, ale zároveň se nachází na hranici snesitelného. Je to průměrná střílečka, jež zahazuje veškerou identitu prvního dílu a snaží se zapůsobit na nové hráče, zatímco těm starším ukazuje prostředníček. Příběh, postavy, prostředí, nepřátelé a celkový pocit z hraní je dle mě až příliš odlišný a poplatný době vzniku, přičemž konzoloidní prvky z toho stříkají na hony daleko. Místy jsem si to užíval, jindy jsem skřípal zuby a snažil se dostat dál, protože když už mám tuhle remasterovanou trilogii, tak ji přece dohraju celou. P. S.: To, že Alcatraz nemluví, je sice vysvětleno, ale dle mě je to nerozumný krok. Nomad v jedničce mluvil a věřím, že tady by to přidalo něco k jeho osobnosti a obohatilo děj. Tohle je takové honění dávno přežitých trendů (nebo snaha o zmenšení nákladů na výrobu hry).

küçükken babam oynarken azcık görüp büyüyünce oynayacağım demiştim bitti ilkokulda arkadaşlarla oynarken herkes bi takma ad alırken benimki alcatrazdı sebebi bu oyundu güzel oyun oynayın

之前玩原版的时候发现车门比绝大部分武器伤害高还以为是bug，原来是游戏特性 既能防弹伤害又高，用这玩意打ceph嘴角没下去过

當玩過超拉基的一代以後，二代讓我感受到當人感覺，至少耳邊不會再傳來吵死人的語音，射擊手感、奈米衣能力都比上一代進步很多，隱形及裝甲模式終於有感了，再來場景從叢林戰移到都市戰，也終於不用眼睛脫窗的找敵人。而故事上接續一代並在最後有個大轉折，算是有趣的劇情，不過最後只有大混戰沒有再戰大型BOSS的異形有點可惜，喜歡線性FPS的玩家可以推薦遊玩，期待接下來的第三部~

说好的简体中文呢，你给它藏哪了

Ta gra naprawdę się stara żeby dostać jakąś zajebistą ocenę

masterpiece masterpiece masterpiece A FOOOOOOOOOOOOOOOOKIN MASTERPIECE

⠻⡄⢸⣿⣿⣿⣿⣿⣿⣿⣿⣿⣿⣿⠟⠻⠆⠀⠀⠀⢆ ⡆⢀⠀⢸⡿⠯⢉⣴⣶⣌⣻⣿⣿⣿⣥⣾⣷⠀⠀⠀⡀⠈ ⡇⢸⠀⢸⣿⣿⣿⣿⣿⣿⣿⣿⣿⡙⣿⣿⣿⠀⠀⢠⣧⠀⠀ ⠸⣼⠀⠈⢿⣿⣿⣿⣿⣿⠿⠛⠛⠛⣿⣿⡿⠀⠀⣾⡿⢀⣼ ⠀⢹⣆⠀⠀⠙⢿⣿⣿⣧⡘⠿⠟⣰⣿⠟⠁⠀⠐⣿⣿⣿⣿ ⠀⠸⠿⣦⠀⢀⣶⣍⡛⠿⢿⣷⣾⠟⠉⠀⠀⠀⠀⠙⢿⣿⣿ ⠀⠀⠁⠸⠀⢸⣿⣿⣿⣿⠇⠀⠀⠀⠀⠀⠀⠀⠀⠀⠀⠘⢿ ⠔⠃⠀⠀⠀⢸⣿⣿⣿⣿⣿⡇⠀⠠⣴⣶⣶⣦⣄⠀⠀⠀⡡⠘ ⣿⣿⣿⣿⡇⠀⣿⣿⣿⣿⣿⣿⣿⣷⣆⠈⠻⣿⣿⡄⠀⠀⠀⣿ ⣿⣿⣿⣿⣷⠀⠘⣿⣿⣿⣿⣿⣿⣿⣿⣷⡀⠈⠻⣇⠀⢀⣴⣿ ⣿⣿⣿⣿⣿⣇⠀⠹⣿⣿⣿⣿⣿⣿⣿⣿⣷⣄⠀⠙⠀⣸⣿⣿ ⣿⣿⣿⣿⣿⡏⡄⠀⠹⣿⣿⣿⣷⣜⢿⣿⣿⣿⣷⠀⠀⠙⢿⣿ ⣿⣿⣿⣿⣿⣇⠿⠀⠀⠙⠛⠛⠿⣿⣧⡹⣿⣿⠃⠀⠀⠀⠀⠙ ⠈⢿⣿⣿⣿⣿⣿⡄⠀⠀⠀⠀⠀⠀⠀⠙⠳⠸⡟

依旧折磨， 这个画面确实能打，尤其是纳米机甲的特效，有很多大场面，而且大部分都和水有关，比如开局的潜艇还有后面的洪水，建筑破坏效果也很好 好了我优点讲完了，在一代制作组发现他们好像丛林环境整的不是很明白后，他们决定改整城市，事实证明这个决定是正确的——因为他们差点城市环境也整不明白。 超绝动力装甲，但是5米都跳不了，边缘也攀爬吸附不到。隐身倒是能跑步了，但是能量条掉的那叫一个快，甚至隐身基本上等于只能蹲着走。AI的视野判定很迷，草丛对于他们来说是透明的，视野判定极其严格，漏一个脚就是全员警戒，但是真要说也是简单，如果开个无限能量一路隐身冲过去，所有潜行部分都能跳过。 狗屎地图，依旧狗屎，左下角16：9的小地图你是认真的吗，难道我在往前跑的时候我想看到的不是前面吗？你一个线性地图本来旁边也没什么东西，给我看左右那一片有什么意思？ 狗屎BUG，必须切英文输入法进游戏，不然鼠标就废了，游戏全程也不能切中文输入法。更别提还有一关直升机上面的机枪人没刷，导致直接卡关，读检查点也没用，必须重新开始任务。 狗屎引导，这有一堵有点裂缝的墙，我应该：拿炸弹炸❌用旁边那个看着很吊的卡车撞❌绕一大圈从里面找一辆居然没人的装甲车开着撞开✔ 狗屎剧情，开局敌对人类的直升机满天飞，在人类变成盟友后就全没了。你跑步吧，你跑不过我你信吗？ 继续吐，难怪这游戏火不了 没毁灭战士爽，次一点甚至没德军总部爽