Iron Lung

Iron Lung je taková krásná ukázka toho, jaký dosah a jaký vliv může mít i sebemenší indie hříčka. Stačí mít parádní, unikátní námět se zajímavým příběhem a pak už si vás jen musí všimnout nějaký větší youtuber a kdoví, třeba to dotáhnete až do celovečeráku :D Teďka, když už nám Markiplierova filmová adaptace Iron Lungu konečně vyšla, jsem si řekl, že by bylo fajn se poohlédnout na onu předlohu: fakt brutálně nenápadnou indie hru, která ale o to víc zaujala svým fenomenálním námětem. Protože právě příběh, zasazení a ten samotný námět mi vlastně ve výsledku připadá rozhodně to nejzajímavější a nejpoutavější na Iron Lungu a troufám si tvrdit, že je to koncept, který by vystačil hned na několik filmů či seriálů. Ve světě Iron Lungu v jediném okamžiku zmizely veškeré planety se vším, co se na nich nacházelo, včetně obyvatel. Jediní lidé, kteří přežili, jsou tedy ti, co se nacházeli mimo - na vesmírných lodích, stanicích a jiných plavidlech. Nyní nastává totální krize, boje o zásoby a suroviny a otázka, co se proboha stalo a co se teďka bude dít. Tohle zasazení je samo o sobě naprosto boží a vlastně mě až mrzí, že hra samotná ho moc neprozkoumává :D Ve hře se totiž ujmeme role kriminálníka, který způsobil zničení několika drahocenných zásob, a za trest je poslán v kovové ponorce - Iron Lungu - na dno jednoho z krvavých oceánů, které se začaly v nedávné době objevovat. Gameplay samotný je velmi prostý: sedíte v Iron Lungu, ovládáte ho, projíždíte po mořském dně a snažíte se dostat k cílům zakresleným na mapě, abyste je mohli vyfotit. Hra nejvíc sází především na audio a tomu se asi nedá nic extra vytknout, je totiž naprosto skvělý. To ohlušující ticho mořského dna kilometry pod hladinou, které narušuje jen praskání a roztahování kovového monstra, ve kterém jste zavřeni. Občas zabublá něco v nějaké trubce, občas unikne pára, občas ale uslyšíte, jak venku něco narazilo do vaší ponorky nebo zpovzdálí zaslechnete podivné zvuky, jak kdyby v oceánu bylo ještě něco s vámi. Postupné budování atmosféry díky zvukům je naprosto úžasný a to, že hra fakt sází jen a pouze na zvukové efekty, je velmi odvážný, ale zato sakra dobrý krok. Hra je ve zkratce velmi poutavá jednohubka, kterou máte zhruba do hoďky dohranou a která vás zaujme především svou tísnivou a až klaustrofobickou atmosférou a postupným budováním, které graduje až do finálního momentu. Určitě se nejedná o perfektní zážitek: chybí zde jakákoliv znovuhratelnost, protože jakmile vám dojde, že všechno, co se děje, je pečlivě nascriptované a vlastně nikdy nejste v žádném pořádném nebezpečí, celý ten efekt tak trochu padá. I tak se ale jedná o poměrně silný zážitek, který má velmi solidní zpracování a ještě lepší premisu a zasazení - a já prostě chci z tohohle světa vidět ještě víc. Hodnocení: 8,5/10