Ke hře jsem se dostal až letos a hned na úvod musím říci, že mě překvapila - trošku negativně, ale především pozitivně.
Dovolím si začít tuto subjektivní recenzi negativy, ať si je odbudeme co nejdříve.
[h3]NEGATIVA[/h3]
[b]-Combat Systém[/b]
Pro mě osobně nejvýraznější z negativ. Je zřejmé, že do tvorby bojového systému bylo vloženo úsilí a snaha o alespoň nějakou hloubku. Výsledná hratelnost však značně pokulhává - boje jsou frustrující hned z několika důvodů:
-snadno exploitovatelné úkroky do stran, se kterými si doslova žádný nepřítel ve hře nedokáže poradit
-náhodně zvolené animace útoku, kdy má každá radikálně odlišnou rychlost, tvoří nekonzistentní a frustrující gamble, kdy je často výsledek výměny úderů mezi vámi a protivníkem naprosto náhodný
-nastíněné hlubší mechaniky (rychlé útoky a protiúdery štítem) v podstatě nefungují. Rychlé útoky jsou pro hráče nevyužitelné, protože se vám zkrátka nikdy nepodaří input k útoku vložit dříve, než AI protivník. Protiúdery štítem se mi za celou hru podařily asi tři, ačkoliv jsem se je mnohokrát cíleně snažil uskutečnit a naučit se, jak fungují. V žánru akčních a melee-combat her nejsem žádný zelenáč, přesto jsem nerozlousknul, jak protiúdery konzistentně používat (navíc je prostě jednodušší do zblbnutí nepřátele obcházet a punishovat jejich útoky do prázdna).
-stun mechanika, při které si vaše postava lehne na zem. V tento moment můžete rovnou loadovat, neexistuje žádný způsob, jak se ze stunlocku dostat. Neskutečně frustrující.
[b]-Boss Bitvy[/b]
Bossů je ve hře překvapivě mnoho, ovšem většinu z nich jsem si po stránce hratelnosti neužil. Až příliš často se zde objevuje neřest ve formě "gimmick" bossfightů - k poražení bosse není potřeba správné využití combat mechanik, ale většinou je zapotřebí provést nějaký krok, který sice se samotným bojem nemá v podstatě nic společného, ale bez jeho provedení nelze boj vyhrát. Nechci spoilerovat, proto si přímé příklady nechám pro sebe - zkušenější hráči akčních her však dobře vědí, o jakém principu mluvím.
A když už je bossfight "čistý" a k jeho pokoření není potřeba žádného gimmicku, je zase neuvěřitelně frustrující tím, jak neuvěřitelně rychlý a zároveň těžko zasažitelný boss je. Mluvím o jistém nemrtvém šprotovi v kanálu, který vás při sebemenší chybě prostě stunlockne a udolá tak rychle, že ani nestihnete prstem najet na quickload.
Do bossfigtů započítám také jeden boj proti masivní přesile těsně před koncem hry, kdy ještě navíc musíte uhlídat AI společníka. Tady se jedná opět o čistý gamble, protože snažit se proti pětinásobné přesile uhlídat hloupé AI, které při první ráně dostane stunloch a do tří vteřin je po něm, to je opravdu zážitek rovný mlácení hlavou o stěnu.
[h3]NEUTRÁLNÍ BODY[/h3]
[b]-Grafická fidelita a stylizace[/b]
Zde budu záměrně shovívavý a nebudu tento bod považovat za negativum. Upřímně hluboce respektuji, že se panu Kubíčkovi vůbec podařilo hru dokončit a vydat - odpustím proto značně nedostatečnou úroveň modelů a "textur." Low-poly nemám rád a vůbec nesedí k tématu hry. Často agresivně podkopává temnou, seriózní atmosféru příběhových scén do takové míry, že je občas těžké nezačít se smát.
Zároveň jsem poznal hned několik asset-flipů, které byly doslova zkopírovány, ale opět prohlašuji, že u solo vývojáře jsem více než ochotný podobné nedostatky odpustit.
[b]-Ovládání hry[/b]
Zde budu opět shovívavý. Ano, ovládání je často krkolomné a nejednou vás bude frustrovat - nicméně se na něj dá zvyknout.
Jedná se především o recenzemi zatracované otáčení kamerou, ale také neintuitivní práce s předměty a interakce s prostředím.
Naštěstí je skutečně velmi rychle možné osvojit si toto "alternativní" ovládání do míry dostatečné pro to, aby se vám dařilo eliminovat velikou část zmíněné frustrace, proto tento bod uvádím jako Neutrální.
[h3]POZITIVA[/h3]
[b]-Příběh a výprava[/b]
Dle mého nejsilnější pozitivum hry. Postavy jsou skvělé, zapamatovatelné a ty důležité nepostrádají potřebné charisma. Ty dvě nejdůležitější, Lothar a Hynek, jsou od sebe sice naprosto odlišní, ale zároveň fungují skvěle dohromady i každý sám za sebe.
Scénář je inteligentní, dobře napsaný, místy zcela upřímně a krásně česky vtipný. Zasazení hry je mně osobně velmi blízké a i v tomto případě je prokázán fakt, že fantasy příběhy zasazené do historických reálií prostě fungují a poskytují další úroveň zážitku, o které si čistá fantasy mohou nechat jen zdát.
Příběh jako takový považuji za tak kvalitní a zábavný, že by bez problému obstál sám o sobě v knižní formě. Hluboce smekám.
[b]-Atmosféra, osvětlení scén[/b]
Hra světel a stínů, kde většinou převládá spíše ten stín, radikálně vyvažuje nedostatky v grafické fidelitě. Při procházení některých lokací jsem si okamžitě vzpomněl na kultovní horor Amnesia: The Dark Descent, což je za mě ta nejvyšší pochvala, kterou mohu v tomto ohledu udělit.
Byť méně výrazná, tak i atmosféra klidnějších, světlejších oblastí se povedla. Například v husitském vojenském ležení to vyloženě bují životem a je nadmíru jasné, že byla vyvinuta nemalá snaha o to, aby zalidněné oblasti působily skutečně živě, autenticky, prakticky a smysluplně.
Dokonce i "samomluva" hraných postav překvapivě funguje, ačkoliv ji obvykle ve hrách vnímám negativně. Zejména Lotharovy bojové pokřiky mi nejednou nahnaly husí kůži a okamžitě navodily ty správné emoce.
[b]-Adventurní prvky[/b]
Je složité recenzovat hádanky. Bude vám muset stačit má přímluva a tvrzení, že jsou opravdu dobré - od fenomenální mechaniky dešifrování zpráv (byť jsem zřejmě hlupák a měl jsem s nimi značné potíže) po tradiční dungeonovské otevírání kamenných dveří a otáčení soch.
Oceňuji návraty ke staré škole herního designu a v tomto ohledu jsem hrou potěšen.
[b]-Český dabing[/b]
Prostě řečeno - je dostatečný, místy dobrý.
Hlavní hrdinové jsou hráni adekvátně skvěle, důležité postavy zapamatovatelně a dobře, ty nedůležité často pochopitelně slabě a mnohdy neherecky.
Přesto český dabing jako celek hodnotím pozitivně, jelikož u takto "malé" hry jsem nadšen z jeho prosté přítomnosti.
[b]-Hudba[/b]
K hudbě nemám v podstatě byť jedinou výtku. Jistě, najde se dost generických skladeb, které působí jako z audio knihovny - na druhou stranu se najde i pár ikonických, nabušených a zapamatovatelných, které vám vykouzlí úsměv na tváři.
[b]-Humor[/b]
Jak jsem již nastínil v Příběhové sekci - humor je přítomen a ani jednou mi nepřišlo, že nadbytečně. Dialogové vtipy fungují, jsou krásně české, upřímné.
Jisté cameo mě taktéž pobavilo. Bylo provedeno vkusně, čehož dle mého není úplně snadné docílit.
[b]-DLC[/b]
Turnaj na Medvědí Skále je naprosto boží DLC hned v několika ohledech.
Zaprvé - bohatě doplňuje příběh postavy Hynka i obecně lore herního světa.
Zadruhé - vysoký standard kvality dialogů a výpravy je zde zachován a místy překonává základní hru.
Zatřetí - elegantně využívá zavedený model "gladiátorských" her. Vyhráváte boje, vylepšujete postavu, posouváte se v příběhu. Prosté, funkční, zábavné a navíc doplněné o adventurní sekce.
[b]-Přístupnost pro nevidomé[/b]
Byť je pro mě osobně tento aspekt hry nevyužitelný, považuji za ctnostné a krásné, do jaké míry je hra opatřena přístupností pro hráče, na které je v korporátní honitbě za profitem myšleno spíše nikdy, nežli často.
Opět panu Kubíčkovi hluboce smekám za tento ojedinělý a neuvěřitelně lidský prvek hry.
[h3]VERDIKT[/h3]
S hrůzou si všímám délky tohoto textu, proto raději přejdu k verdiktu - beztak jsem zmínil vše podstatné.
Ve dvou větách - Stíny nad Slezskem je krásná hra s obrovským srdcem a duší, která vás svými přednostmi udrží navzdory svým neduhům.
Byť bych si možná zážitek užil více v čistě knižní, než kostrbaté videoherní podobě, s hlubokým respektem smekám Petru Kubíčkovi a srdečně mu děkuji za nezapomenutelný zážitek.
Škoda však, že ve hře není kuš!
[h3]BODOVÉ HODNOCENÍ: 7/10.[/h3]
